Home [KDO JSEM] A proč píšu tento blog?

[KDO JSEM] A proč píšu tento blog?

by Radek

Jmenuji si Radek a na Camino (což je španělsky cesta) se vydávám každý rok poslední 4 roky. Snažím se vždy volit jinou trasu, takže jsem prošel Španělsko a Portugalsko křížem krážem. Prošel jsem klasickou Francouzskou cestu, pokračoval cestou Portugalskou, šel jsem z centra i z jihu Španělska. Na základě mých zkušeností jsem se rozhodl založit blog Camino pro radost.

camino pro radost
Fotka z Camina de Madrid v roce 2019

V roce 2008 jsem se poprvé dostal ke knížce Alchymista od Paula Coelha (audio verze, knižní verze). Moc se mi líbila a když jsem ji dočetl, tak jsem zjistil, že autorův život se kompletně změnil díky tomu, že absolvoval cestu do Santiaga de Compostely. Neznal jsem to místo a říkal si, že to bude asi něco velmi extrémního, jako spávat v jeskyni, potkávat divoká zvířata a hladovět na cestách v divočině. Zpětně musím říct, že jsem měl v něčem pravdu:)

Možná se teď ptáte co to Camino je. Jak už jsem psal na začátku, tak je to španělsky cesta a lidé ji chodí už přes 1000 let.

Proč ale Camino vůbec jít?

Je spousta důvodů, a lidé na Camino chodí, protože se chtějí vytrhnout se z každodenního běžného života. Z náboženských důvodů, z touhy zažít něco neobyčejného, potkat někoho nového, shodit nějaká kila, dokázat si, že zvládnete těžké věci, touha být sám se sebou, nebo třeba být sám po nějaké těžké životní situaci. Někteří poutníci vyráží proto, že překročili 40, 50, 60 nebo třeba, že odešli do důchodu…

​​CAMINO PRO ZAČÍNAJÍCÍ POUTNÍKY

​Příručku Camino pro začínající poutníky jsem napsal pro všechny, kteří plánují jít pěšky nebo jet na kole svou první svatojakubskou pouť.


Kam Vám můžu příručku ZDARMA poslat?

Říká se, že člověk by Camino měl jít od prahu svého domu, ale v mém případě by to bylo cca 3000km a více jak 3 měsíce chůze. To se mi na začátek zdálo moc:) Většina poutníků také nemá tolik času, tak chodí třeba jen týden, 14 dní, nebo měsíc.

Po přečtení Alchymisty jsem na nějakou dobu jsem Camino pustil z hlavy. Občas se mi ale myšlenka na něj vracela, ale já jsem své rozhodnutí odkládal. A to odkládání trvalo celkem 8 let. Pak jsem dostal k vánocům knihu o levném cestování, nakupování letenek, hledání ubytování s názvem Travel bible a řekl si, že už se vlastně nemám na co vymlouvat. Vstal jsem z postele, sedl k počítači a letenky si koupil. A už nebylo cesty zpět.

Poté jsem viděl film The Way a to mi definitivně potvrdilo, že jsem se rozhodl správně. Podívejte se na něj. Někoho třeba nakopne ta věta, kterou řekla stará paní v první ubytovně, když se jí Martin Sheen zeptal jestli tu cestu někdy šla. Ona odpověděla: ne nikdy, když jsem byla mladá nebylo kdy, a teď už jsem stará a unavená. Prostě vždy se najdou rozumné důvody, proč se to zrovna letos nehodí:) A já jsem nechtěl být stejný.

Příprava na Camino

Takže jsem měl termín a začal řešit, jak se na pouť připravit. Četl jsem na internetu článek jedné poutnice a podle ní jsem si sbalil batoh. Pak jsem šel na přednášku Ladislava Zibury, kterou pouť šel taky. Zajímalo mě hlavně, jaké si koupit boty. Boty jsem si koupil a myslel jsem, že jsem to vyřešil. Až později jsem pochopil, že jsem doslova šlápl vedle:) Ještě jsem si koupil průvodce, jediného, kterého jsem v češtině našel a byl jsem připraven.

Tak jsem tedy v květnu 2016 dorazil do Francie, dostal se z letiště do start Camina a našel ubytování. Což bylo taky zajímavé, protože všichni ostatní poutníci si rezervovali ubytování předem a večer v 7 hodin už nikde nebylo místo. Tak mi dobrovolnice z poutnické kanceláře pomohla najít poslední volné místečko v ubytovně u člověka jménem Erik. Což se ukázalo jako skvělá věc. Erik poutníkům vysvětlil, jak to na pouti chodí, jak na sebe být hodný, jaké mít boty a jak poslouchat své tělo. Nakonec nám připravil společnou večeři a ráno snídani.

První hospitalero v první ubytovně – Erik

V ubytovně začalo první seznamování s ostatními poutníky. Nechtěl jsem se s ostatními moc bavit, protože jsem chtěl být sám a na Caminu přemýšlet… ale nakonec to bylo úplně jinak. Ostatní poutníci byli tak fajn, že to z mého Camina udělalo úžasný zážitek. A musím říct, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života a začátek mnoha skvělých přátelství.

Založení blogu Camino pro radost

Protože jsem dostával spousty dotazů na to, jak se na tuto cestu vydat, co si vzít s sebou, na co si dát pozor nebo kterou cestu zvolit, tak jsem se rozhodl založit tyto stránky.

Stránky jsou určeny pro ty z vás, kteří byste na Camino také rádi vyrazili, ale ještě nemáte dostatek informací k tomu, abyste tuto pouť podnikli. Pokud vás napadá, že naplánovat celou trasu a pak se na ni vydat je něco super složitého, tak vás tato stránka (doufám) přesvědčí o opaku.

Sám jsem na cestu vyrazil po 8-letém váhání v roce 2016 bez jakýchkoliv zkušeností. Přečetl jsem si o Caminu 1 článek a byl na 1 přednášce. A pak jsem se na až místě bolestně učil o tom, jak se na Camino správně připravit:)

Tady se dozvíte o tom, jakými chybami jsem si první rok prošel, např. jak jsem si s sebou nevzal spacák, protože jsem myslel, že bude horko. Jak mi po prvních pár dnech spadly obě hůlky do divoké řeky nebo o tom, jak jsem několikrát řešil krizové situace s agresivními psi. Ale taky o úžasných nových přátelstvích, o nádherné přírodě a o čase stráveném sám se sebou.

O mých zážitcích píšu články tady na blogu Camino pro radost.

O Caminu jsem taky natočil kurz. Má placenou a neplacenou část a já vás zvu do neplacené části. Podívejte na prvních 5 videa a poslechněte si můj příběh, jak to celé začalo. Klikněte na tlačítko a pusťte si teď hned 5 lekcí zdarma.

Klikněte na tlačítko, vstupte do kurzu a já vás provedu Caminem od začátku dokonce, aniž byste si někde jinde potřebovali zjišťovat něco dalšího. Dostanete vše na jednom místě. Těším se na vás.